Příspěvek od Sabina Pavlová » 18 říj 2018 17:18
Prostě jsem si uvědomila, že cokoliv během dne udělám, tak to rozhoduje o mojí budoucnosti. S tím vlakem to máme podobný. Tenkrát jsem nemohla chytit psa a přijela kvůli tomu pozdě na nádraží. Vlak na Prahu vykolejil. Kdyby se to nestalo s tím psem, tak jsem seděla v tom vlaku. Naštěstí tam nebyly žádné vážné zranění. Od té doby vím, že cokoliv přes den udělám, tak to rozhoduje o mé budoucnosti. Tenkrát bych přišla na první rande pozdě, jenomže máma mně říkala ať vyrazím včas, že za mě psa vyvenči. Kdyby se to nestalo, tak jsem přišla pozdě a on už by tam nebyl. To byl ten se kterým byly problémy. Všechno na sebe navazuje. Vím že to bude znít šíleně, ale kdybych teď nenapsala třeba tento příspěvek a vyrazila třeba ven, tak ovlivním možná svoji budoucnost. Třeba bych někoho potkala a budoucí život by se odvíjel úplně jinak. Na to nesmí člověk myslet protože by se z toho zbláznil.
Prostě jsem si uvědomila, že cokoliv během dne udělám, tak to rozhoduje o mojí budoucnosti. S tím vlakem to máme podobný. Tenkrát jsem nemohla chytit psa a přijela kvůli tomu pozdě na nádraží. Vlak na Prahu vykolejil. Kdyby se to nestalo s tím psem, tak jsem seděla v tom vlaku. Naštěstí tam nebyly žádné vážné zranění. Od té doby vím, že cokoliv přes den udělám, tak to rozhoduje o mé budoucnosti. Tenkrát bych přišla na první rande pozdě, jenomže máma mně říkala ať vyrazím včas, že za mě psa vyvenči. Kdyby se to nestalo, tak jsem přišla pozdě a on už by tam nebyl. To byl ten se kterým byly problémy. Všechno na sebe navazuje. Vím že to bude znít šíleně, ale kdybych teď nenapsala třeba tento příspěvek a vyrazila třeba ven, tak ovlivním možná svoji budoucnost. Třeba bych někoho potkala a budoucí život by se odvíjel úplně jinak. Na to nesmí člověk myslet protože by se z toho zbláznil.